| |
|
| |
 |
VÝVOJ MĚSTA PO ROCE 1945 |
 |
 |
d r.1949 se Pardubice staly sídlem kraje (do r.1960), rozkládajícího se na jihovýchodě Čech. Město se
začalo profilovat jako celostátně důležitá průmyslová aglomerace s výrazným podílem chemického,
elektrotechnického, strojírenského a dalšího zpracovatelského průmyslu. Novým hospodářským potřebám odpovídal rozvoj školství - středních škol, |
ale i Vysoké školy chemicko - technologické (1950). Růstu významu města
a počtu obyvatel i změnám životního stylu se musel přizpůsobovat vývoj j eho půdorysu i dynamika zástavby. Již v
r.1947 byla zahájena výstavba prvního velkého sídliště Dukla na místě bývalé karantény. Poprvé u nás se tu
uplatnila proudová metoda výstavby. Dukla byla dokončena 1959 a mezitím vznikla i další sídliště: Tesla při Dašické
ulici, Višňovka v jižní části města, Na drážce podél silnice na Sezemice, v místech bývalé úzkokolejné trati.
Sídliště se tehdy stavěla též u Ohrazenic a Rybitví. Původní dvouletkový typ domu postupně nahradila
architektura sorely. Využívala se maximální typizace staveb. Výstavba sídlišť se odvíjela ve vnitřních hranicích
města a šířila se převážně jižním a východním směrem od centrálního obvodu Pardubic. Po vyčerpání všech
vhodných míst se pozornost orientovala do prostoru na pravý břeh Labe, který vytvářel určitou protiváhu v celkové
kompozici půdorysu města. Navrženou čtvrtí Polabiny překročily Pardubice hranici, která po celá staletí tvořila
přírodní bariéru na severní straně města. Zahájení výstavby podmiňovala úprava koryta řeky proti povodním a
dopravní propojení novým mostem, který byl otevřen až v r.1960. Od počátku 60. až do 90. let 20. století byla
připravena a uskutečněna výstavba dalších sídlišť na volných plochách na obvodu města, ale postupně se nová
převážně panelová zástavba přesouvala do jeho intravilánu. Na severovýchodě Pardubic vzniklo ve dvou
etapách sídliště Dubina a Závodu míru, komponované na levém břehu Labe částečně na místě staršího zastavěnéhoúzemí. Radikálním způsobem se promítla přestavba do obrazu Pardubic v prostoru ulice Karlovy, kde vzniklo nové
sídliště na místě asanovaných domů z konce 19. a poč. 20. stol. Z původního záměru rozvoje výstavby města
severním směrem k obci Staré Hradiště se realizovalo pouze sídliště Pardubice - sever v lokalitě Cihelna.
Průmyslová škola kolem roku 1910 |
 |
posledním větším souborům bytové výstavby patří sídliště na Dašické ulici, kde jsou domy řešeny již
atypickým způsobem. Rozsáhlá bytová výstavba úzce souvisela s velkým průmyslovým rozvojem města a
rozšiřováním jednotlivých závodů přímo na území Pardubic. Průmyslové závody zvyšovaly zaměstnanost a příliv
obyvatelstva do města, jejich rozmach |
nesl s sebou četná ekologická rizika.V 60. a 70.letech se vybudovala nová
zóna průmyslu a služeb v Černé za Bory, do níž byly přemístěny některé pardubické závody.
Limitující faktor v poválečném vývoji města představovala existence vojenského letiště v jeho jihozápadním
sektoru. Až po roce 1990 se podařilo jeho provoz částečně upravit. Přes dominantní podíl průmyslu v celkové
podobě města život Pardubic utvářely významným způsobem také kulturní instituce tradiční (divadlo, muzeum, síť
kin) i nové (galerie, okresní knihovna, konzervatoř, komorní filharmonie) a četné sportovní akce.
Změněné společenské a politické podmínky po r.1989 se odrazily v postavení Pardubic, které se staly
statutárním městem. Postupně se rehabilituje také tradiční význam Pardubic jako přirozeného regionálního centra
jižní části východních Čech, silně utlumený v bývalém krajském zřízení z let 1960-1990. Počet obyvatel
Pardubic se v současné době blíží stu tisícům. Pro budoucí vývoj města má velký význam budování moderní dopravní
sítě (železniční, dálniční, letecké a říční), v níž hrají Pardubice roli důležitého komunikačního uzlu. Novou roli města
dokládá i vznik Univerzity Pardubice v roce 1994. Od roku 2000 jsou Pardubice centrem nově ustaveného vyššího územního samosprávného celku - Pardubického kraje.
Sídliště Dukla ve výstavbě |
|
|
|
|
