kk
 
 
 
  - Zelená brána
- Zámek a okolí
- Staré město
- Nám.Republiky - divadlo
- Třída Míru - 17. listopadu
- Palackého - nám.Legií
- Kostely - kaple
- Památníky
- Hřbitovy
- Nádraží
- Okolí Chrudimky
- Okolí Labe
- Hostince - hotely
- Výstavy
- Zlatá přilba
- Velká Pardubická
- Nemocnice
- Stadion - sport
- Pod Vinicí
- Mlýn - teplárna
- Školy
- Doprava
- Kunětická hora
- Ostatn
í
  - Lázně Bohdaneč
- Přelouč
- Chrudim
- Holice a okolí
- Hradec Králové
- Ostatní
 
 
 
r
PŘED HUSITSKÝMI VÁLKAMI
 
anuš z Milheimu, nový majitel Pardubic, pocházel z nobilitované zámožné patricijské rodiny ve slezské Vratislavi. Dostal se na dvůr Václava IV. a zde začala jeho závratná kariéra mezi skupinou všemocných a často bezostyšně hrabivých králových oblíbenců, pocházejících většinou z řad drobných šlechticů a měšťanstva, žárlivě sledovaných a napadaných
bohatým panstvem.Hanuš ovšem také přilnul k reformnímu hnutí, snažícímu se o nápravu života církve, a spolu s pražským obchodníkem Křížem se stal zakladatelem Betlémské kaple. Jako takový se musel postarat o výživu kazatele a tak rozhodl, aby platy, které měli vrchnosti odvádět poddaní z vesnice Přerov na Hanušem z Milheimu nedávno získaném pardubickém panství, byly odváděny do Prahy k Betlémské kapli na výživu jejího kazatele. Jím se také časem stal, jak je všeobecně známo, Mistr Jan Hus, jeden z velikánů českých dějin. Zmiňovaná vesnice Přerov u Pardubic zanikla v první třetině 16. stol. a její katastr se rozkládal zhruba mezi dnešním autobusovým nádražím a vítkovem. Stavení se rozkládala přibližně v místech areálu továrny Paramo.
 
D Hanuš z Milheimu se aktivně účastnil bojů mezi stoupenci krále Václava IV. a jeho odpůrci z řad panské jednoty, podporované často ostatními Lucemburky, bratry a bratranci krále Václava. Bojů se účastnil také Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka. Trpká zkušenost sporu o Pardubice jej přivedla do řad panské jednoty a zračí se i v literárním díle, které
nám Smil Flaška zanechal. Je to staročeská veršovaná skladba "Nová rada".zračí se i v literárním díle, které nám Smil Flaška zanechal. Je to staročeská veršovaná skladba "Nová rada". Obsahuje alegorii zvířecího sněmu, v němž 44 čtvernožců a ptáků radí mladému králi lvu, jak má vládnout. A v tomto rámci je podána kritika poměrů na dvoře Václava IV., viděná očima zámožného panstva. Nová rada je ale rovněž dokladem mimořádného nadání autora a jeho rozhledu po tehdejší evropské literatuře. Nová rada ovlivňovala vývoj české poezie hluboko do konce 15. století.Smil Flaška z Pardubic padl roku 1402 v bitvě někde mezi Čáslaví a Kutnou Horou jako velitel žoldnéřského oddílu ve službách Zikmunda Lucemburského proti stoupencům krále Václava IV. Roku 1405 zemřel i Hanuš z Milheimu (pochovali jej v Betlémské kapli) a jeho dědici Pardubice prodali. Komu, nevíme.
Nového majitele poznáváme až na začátku husitských válek a byl jím Viktorín Boček z Kunštátu.
 
mil FLAŠKA z PARDUBIC (* asi 1350, + 13. 8. 1403 u Kutné Hory) - český šlechtic a básníkKoncem 14. století se ve staročeské literatuře objevuje oblíbený typ didaktické skladby, která v alegorické formě ukazovala ideál tehdejšího rytířstva. Taková byla i rozsáhlá veršovaná skladba vzdělaného potomka starobylého šlechtického rodu Smila
Flašky Nová rada. Autor do ní vložil své konzervativní politické názory: zastává práva vysoké šlechty, která měla mít hlavní podíl na vládě, a staví se proti králi Václavu IV., jenž se obklopoval méně urozenými, či dokonce neurozenými rádci a přáteli.Smil Flaška, synovec prvního pražského Arcibiskupa Arnošta z Pardubic, studoval na pražské universitě, kde dosáhl titulu bakaláře. Poté zastával úřad nejvyššího zemského písaře a aktivně se účastnil odboje vysoké šlechty proti Václavu IV. K odporu proti králi měl navíc i osobní důvody, protože roku 1385 přišel na základě práva o odúmrti o značnou část rodového majetku (Pardubice). Roku 1403 se jako hejtman čáslavského kraje účastnil bojů s Kutnou Horou, která zůstávala věrna králi, a v boji padl.Nová rada Smila Flašky, ve které králi-lvovi radí jak "dobří" rádci (levhart, holub, skřivan a další), tak i "špatní" (vlk, sup), se však těšila oblibě ještě dlouho po autorově smrti. Dovolával se jí často V. Kornel ze Všehrd a v 16. století ji volně latinsky zpracoval další humanista J. Dubravius.
 
 

Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka (asi 1350–13. srpen 1403) byl český šlechtic, spisovatel.Roku 1390 zdědil pardubické a rychmburské panství. Od r. 1396 byl nejvyšším místopísařem zemských desek a od roku 1403 působil jako hejtman čáslavského kraje. Padl v boji proti kutnohorským.

 
   
 
Design & webdesign mnemec 2007