| |
|
| |
 |
RUCHADLO BRATRANCŮ VEVERKOVÝCH |
 |
 |
Rostoucí zatížení obyvatelstva státními daněmi a robotní povinnosti poddaných vůči vrchnostem
postupně dosahovaly neúnosnou míru a začaly se hledat cesty zlepšení postavení poddaných (a tím jejich
schopnosti dostát povinnostem vůči státu) cestou státních reforem. Nevolnickým systémem otřásala i
povstání poddaných. Jedno z největších propuklo |
v r. 1775, krátce po několikaleté neúrodě, jež vyvolala v
zemi hladomor a zhoubné epidemie.Ve snaze získat další zdroje potravin, začalo se šířit pěstování brambor. Prosazovaly se postupně také
nové metody hospodaření ( zpočátku hlavně na velkostatcích ). Spočívaly v rozšiřování pěstování
technických plodin, jak onapř. len a konopí.
V této souvislosti je zajímavé, že i Pardubicko se stalo načas oblastí s rozsáhlou plátenickou výrobou a
koncem 18.stol. tu působily manufaktury založené na faktorském systému (např.Choltice); sklad textilní
manufaktury byl tehdy také na pardubickém zámku). Dalším oborem změn v zemědělství bylo zkvalitňování
živočišné výroby, hlavně chovu hovězího dobytka. Jeho ustájení (s čímž byl spojen i cenný zdroj
kvalitního hnoje) předpokládalo ale intenzívní pícninářství. To souviselo s rozšiřováním pěstování jetelovin.
Brambory, technické plodiny a pícniny ale vyžadují kvalitnější hlubokou orbu, kterou dosáhnout v požadovaném
větším rozsahu znamenalo při užívání stávajících nástrojů značnou námahu. Do řetězce pokusů a hledání,
jak tento technický problém vyřešit, zapadá vynález ruchadla bratranci Veverkovými z Rybitví u Pardubic
(rolníkem Františkem a kovářem Václavem) roku 1827. Pro snadnost zhotovení nového oradla a zachování
tradičních návyků orby, měl tento vynález velký ohlas u vesnických hospodářů. Později bylo ruchadlo
vytlačeno továrně vyráběnými pluhy. Ty pak převzaly některé upravené konstrukční prvky radlice ruchadla
bratranců Veverkových. Ruchaldo bratranců Veverkových mělo však i jiný ohlas. Bývalý úředník z choltického
panství Kainz, hlásící se k německé národnosti, totiž v roce 1837 vystavoval na pražské hospodářské výstavě
jako svou konstrukci "Kainzpflug" - oradlo, které prý bylo totožné s konstrukcí ruchadla bratranců Veverkových.
Obhajoba českosti vynálezu ruchadla se potom stala námětem pro národní a posléze politické hnutí na dlouhá
desetiletí potom.
V Pardubicích postavili v roce 1883 na exponovaném místě ( na rozcestí silnic na Chrudim a na
Prahu, před synagogou ) pomník od J.Strachovského. Jeho odhalení bylo tenkrát velkou národní manifestací,
na níž pronesl slavnostní řeč F.L. Rieger.
 |
ratranci František Veverka (1796-1849) a Václav Veverka (1799-1849) z Rybitví u Pardubic byli vynálezci ruchadla. V obci Rybitví se nachází jejich rodný domek.Ruchadlo sestrojili v letech 1824 až 1827. Vyšli z tehdy používané hákové radlice. Tu vytvarovali do prohnuté podoby, téměř čtyřhranné s protaženým spodním rohem a stočené v pravovo takže současně |
krájela, drolila i obracela. Hloubka orby byla nastavitelná. Svou konstrukcí ruchadlo podstatně snížilo požadavky na tažnou sílu. Ruchadlo se po roce 1827 rychle rozšířilo po českých zemí i do okolí především v rámci habsburské monarchie. Skýtalo vylepšení i proti tehdy ve světě používanému skotskému pluhu, který sice také krájel a obracel ornici, nedokázal ji však tak jemně drolit a kypřit. Od této vlastnosti vznikl název (ruchání = rozrušování, drolení). Další používaný název veverče vznikl podle jeho konstruktérů. František Veverka je pohřben na hřbitově v Přelouči, kde má na zdi věže hřbitovního kostela Navštívení Panny Marie pamětní desku.Václav Veverka je pohřben na hřbitově v obci Dříteč - zde má na zdi kostela Sv. Petra a Pavla rovněž pamětní desku.
Ruchadla bratranců Veverkových |
Dům bratranců Veverkových v Rybitví u Pardubic |
|
|
|
|
