| |
|
| |
 |
RAABIZACE |
 |
 |
naze po rozšiřování orné půdy padly na Pardubicku v poslední čtvrtině18. stol. za oběť četné rybníky.
Rybnikářství již nebylo natolik výnosným odvětvím, jako kdysi. Vysoušení rybníků na Pardubicku mělo i jiný důvod.Při hledání cest, jak zlepšit Postavení Poddaných , Podpořila PostaveníPoddaných,PodpořilaF.A.Raaba. Ten navrhl rušení nebo redukci poplužních dvorů aj. |
vrchnostenských hospodářství s tím, že by půda
byla předána za stálý plat poddaným. Ti měli být zainteresováni do efektivnějšího hospodaření "na svém", hlavně se
měl zvýšit počet poplatníků. Nepotřebnými by se staly roboty a za peníze si měly vrchnosti najímat pracovní
sílu. Projekt narazil na odpor větší části pozemkové šlechty, ověřovat se přesto začal v 70. letech 18. stol. mj. na
státních komorních statcích. Takovým tedy bylo i pardubické panství. Na místě rušených poplužních dvorů a
vysoušených rybníků tak po roce 1776 vzniklo na Pardubicku na 36 nových vesnic. Jedna z nich - Ráby, byla
založena na místě pozemků zrušeného Podhůreckého dvora, tedy dvora pod Kunětickou horou, a dostala jméno
podle autora projektu. Obyvatelé řady nově založených vesnic byli Němci ze Slezska a po několik generací tu
vytvořili ostrůvky německého etnika. V samotných Pardubicích tehdy vznikla osada Familie na místě rybníka
Studánka (dnes název jedné čtvrti Pardubic) nebo Spojil (rovněž na místě stejnojmenného rybníka).
Raabův systém nedošel plného uplatnění. Po několika změnách provedených Raabovými nástupci završil nakonec
proces reforem poddanských poměrů císař Josef II. r. 1781 vydáním patentu o zrušení nevolnictví. Téhož roku
vydal i toleranční patent, zrovnoprávňující v zemi i nekatolická náboženství. Oba akty výrazně přispěly k
odbourání mantinelů hospodářské prosperity mocnářství
Marie Terezie narodila se jako nejstarší dcera císaře Karla VI a Alžběty Kristýny Brunšvické a v důsledku Pragmatické sankce z roku 1713 byla de facto předpokládanou dědičkou habsburských zemí (rakouského dědictví), protože její jediný bratr Leopold zemřel ve věku necelých sedmi měsíců ještě před jejím narozením.V únoru 1736 se provdala za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který se vzhledem k francouzským obavám z budoucího vývoje musel v této souvislosti a v rámci širších mocenských aspektů po „válce o polské dědictví“ vzdát Lotrinska výměnou za nápadnictví ve velkovévodství toskánském. Po smrti svého otce dne 20. října 1740 se Marie Terezie stala královnou uherskou a českou a samostatnou panovnictví v rakouských državách habsburského rodu. |
|
|
|
|
