| |
|
| |
 |
PARDUBICE V ROCE 1866 - 1914 |
 |
 |
orážka Rakouska ve válce s Pruskem v r. 1866 urychlila přípravu plánů na vybudování železničního spojení
východních Čech s jihem. V letech 1870 - 1871 se podařilo v neuvěřitelně krátké době postavit trať z Pardubic přes
Chrudim a Hlinsko do Havlíčkova (tehdy ěmeckého) Brodu. Pardubice se staly důležitou železniční křižovatkou a
k železniční trati se začaly . |
stahovat průmyslové podniky.Zakladatelé továren těžili z výhodné polohy Pardubic,
dostatečných zásob vody v Labi a Chrudimce, z dostatečného rezervoáru poměrně levné pracovní síly v okolí
Pardubic a stále ještě cenově dostupných pozemků.
Hned u nádraží vznikly v krátkém sledu lihovar (1867), cukrovar (1869), pivovar (1871), Prokopova strojírna a
slévána (1870). Na jižní straně nádraží vyrostla továrna na mlýnská zařízení Húbner a Opitz (zal. 1866, u nádraží
od r. 1875) a vedle ní strojírna Fr. Dvořáka (založena 1898); na východní straně stála parní pila, výroba
cementového zboží a zasílatelství firmy Ker-hart a Tachecí (zal. r. 1888). Při chrudimské silnici a vedle tratě vznikla
továrna na kávovinové náhražky Jindřicha Francka (1897). Na pozemku u olomoucko pražské dráhy a zároveň u
tratě Pardubice Německý Brod a na Liberec začala r. 1889 pracovat rafinerie minerálních olejů firmy David Fanto. V
r. 1909 byla na východním konci postavena u tratě mostárna A. Rainbergra (firma založena 1892); na západní a
jižní straně nádraží se nacházely vápenné pece A.Kusého a sýpky rolnického družstva s vlečkami, Poláčkova
strojírna a další podniky. Od roku 1905 k nim přibyla parní elektrárna pražské firmy Fr. Křižíka, k níž také
směřovala vlečková kolej pro přepravu vagónů s uhlím. Roku 1911 převzalo elektrárnu do své správy město a
navíc vybudovalo na Chrudimce proti Winternitzovu mlýnu (rovněž z r. 1911) hydroelektrárnu.
Rozvoj podnikání je spjat s budováním sítě peněžních ústavů. Vedle již zmíněné Občanské záložny, která si
vybudovala svůj reprezentativní stánek na náměstí na přelomu 19. a 20. stol., nejstarším a nadlouho významným
peněžním ústavem byla Městská spořitelna, založená r. 1886. Na počátku první světové války začala stavět svůj
reprezentační palác vedle Zelené brány. Od roku 1893 působila ve vlastním domě na třídě Míru (čp. 113) filiálkaŽivnostenské banky. Během prvního desetiletí 20. stol. měly v Pardubicích zastoupení Rakousko - uherská banka,
Anglorakouská banka, Vídeňská bankovní jednota. Tuto síť bankovních domů doplňovalo několik menších
specializovaných záložen.
 |
ůst hospodářského významu Pardubic, jejich dynamickou urbanizaci i vývoj demografické struktury,
provázely stejně dynamické proměny společenského a kulturního života města. Od 70. let 19. stol. přibyly kestarším spolkům sbor dobrovolných hasičů 1878 a spolek divadelních ochotníků 1872aj., důležitou roli v životě města tehdy hrál i Musejní spolek |
(1880). V r. 1897 byla zřízena městská veřejná knihovna a r.1909 postavena
budova divadla (architekt A. Balšánek, socha génia na průčelí od B.Kafky, mozaiky "Libušin soud" a "Žižka před
Prahou" od F.Urbana). Roku 1910 měly Pardubice první stálé kino.
Každoročních podzimních parforsních honů, konaných v Pardubicích až do roku 1913, se hojně účastnili
příslušníci vyšších společenských vrstev tehdejší monarchie. Jejich přítomnost ve městě, byť krátkodobá,
ovlivňovala společenský život Pardubic. Na tradici parforsních honů navázal známý dostih Velká pardubická
stepleechase, jehož první ročník se konal r.1874. V 70. letech 19. stol. mají kořeny i tradice dalších sportovních
odvětví, jakými jsou cyklistika (1889 postaena závodní dráha - druhá v Čechách; dálkovými jízdami po Evropě
proslul V.Chomrák), tenis (první turnaj r.1896) a motorismus. V Pardubicích také r. 1910 jako první Čech vzlétl
na letadle Ing. Jan Kašpar a již r. 1911 podnikl první dálkový přelet Pardubice - Praha. Založil aviatickou školu.
Počátky české aviatiky v Pardubicích výrazně ovlivnil Kašparův bratranec, první český letecký konstruktér
Evžen Čihák s bratrem Hugo Čihákem. Život města na přelomu století provázel pokrok v mnoha oblastech. Roku 1903 byla zřízena okresní nemocnice,
roku 1905 zahájila provoz Křižíkova elektrárna (od r.1911 ve správě města), v r.1907 vybudován městský vodovod,
od r. 1901 v provozu autobusová doprava do Lázni Bohdaneč (od r.1908 první státní linka a prodloužena na trase
Pardubice - Holice), telefonní ústřednu měly Pardubice již v r.1895. Velkou společenskou a politickou
událostí se značným ohlasem se stalo v r.1883 odhalení pomníku vynálezců ruchadla bratranců Veverkových,
umístěného původně před synagogou (postavena 1879 podle návrhu architekta F.Schmoranze, zbourána po
r.1953). Jinou mimořádnou událostí, která zanechala stopy v životě Pardubic, byla velká hospodářská výstava v
r.1903. V té době již dotvářela obraz pardubické společnosti poměrně široká paleta politických stran, ve městě
vycházelo několik novin.
Konec 19. a poč. 20. stol. se stal obdobím dynamických změn v podobě města i v životě hospodářském,
společenském a kulturním. Po éře Pernštejnů to byla druhá nejvýznamnější kapitola v dějinách Pardubic. Do
poloviny 80. let 19. stol. dohnaly Pardubice co do počtu obyvatel i domů město Chrudim a do r.1890 i Hradec
Králové. V r. 1900 byly Pardubice již největším východočeským městem a zároveň jedním z deseti měst s
největším průměrným ročním přírůstkem obyvatel v Čechách. V Pardubicích bylo tehdy nově založeno na tři
desítky menších i středně velkých výrobních podniků.
 |
tavební ruch v tomto období soustředil zájem o rozšíření města do prostoru na jih od železniční trati
podél chrudimské silnice, kterou lemovaly dosud pole, luka a vojenské cvičiště. Přirozeným vývojem vznikla
menší průmyslová čtvrť i na jih od trati. Na chrudimskou silnici kolmo navazovaly nově vyměřené ulice. Půdorys
se postupně prodlužoval jižním |
směrem k vesnici Jesničánky.Regulace probíhala také na Bílém předměstí za
Chrudimkou. Krystalizační jádro zde představovala starší zástavba kolem kostela Sedmibolestné
P.Marie. Komunikace se na Bílém předměstí rozvětvily do tři směrů: na Dašice, na Sezemice a přes
Pardubičky do Chrudimi. Podél nich a na pravoúhlé osnově ulic, vyměřených mezi jednotlivými silnicemi, se
rozvíjela výstavba města. Koncem 19. stol. se šířila směrem na Pardubičky. Uvedenou tendenci naznačilo
umístění okresní nemocnice v r.1903 v prostoru nad Vinicí u Pardubiček. Na směru k Sezemicím určovala hranici
potencionálního rozmachu města zemská donucovací pracovna (věznice), založená v r.1891. Menší
průmyslové podniky, které vznikaly na Bílém předměstí, nedosahovaly významu a úrovně závodů
založených na Zeleném předměstí v blízkosti nádraží, vyjma Winternitzova automatického mlýnu (1911).
I když se otevíraly velké stavební možnosti na obou předměstích a na jih od Pardubic, vzrůstal tlak na
využití nejcennějších pozemků v centru města. Hlavní překážku představovaly budovy kasáren podél bývalého
valu od kostela Sv.Bartoloměje do dnešní Jahnovy třídy. Dislokace kasáren do nového prostoru na
Palackého třídě na Zeleném předměstí (v místech dnešního obchodního domu Tesco a částí Masarykova
nám.) se podařila až v r. 1894. Zpomalila se tak zřejmě přestavba starého města, díky níž se uchránilo
centrum větším necitlivým zásahům. K dílčím asanacím historické zástavby přesto docházelo. Po roce 1890
vzniklo nové náměstí, nazvané po J.A.Komenském, s budovami škol na místě areálu bývalého
minoritského kláštera. Snaze po modernizaci a reprezentaci města padla v r.1892 za oběť hodnotná
architektura staré radnice se sousedními historickými domy. Na jejich místě vyrostla mohutná
novorenesanční budova radnice (1894 architekt Jan Wejrich). Asanačním zásahům se nevyhnulo ani
okolí kostela sv.Bartoloměje. V r. 1883 byly zbořeny renesanční masné krámy. Po stavební úpravě děkanství
byl otevřen prostor historického města ze západní strany. Po r. 1895 se hledal nejvhodnější způsob
zástavby pro urbanisticky citlivý prostor na okraji starého města, který se uvolnil po zboření kasáren. Starší
různorodou a živelnou výstavbu na březích starého vodního příkopu nahrazovaly nové reprezentační budovy.
Z r. 1898 pochází Krudenzův činžovní a obchodní dům (palác Hybských, čp.56 a 57). Společně se
sousedními secesními domy určil západní stranu náměstí, v jehož jižní části bylo v letech 1906-1909
postaveno divadlo (architekt A.Balšánek). Před první světovou válkou proniká do zdejší architektury
moderna a kubismus. Zasazení nové budovy spořitelny v sousedství Zelené brány patřilo k pozoruhodným
výsledkům soudobé architektury a urbanismu před první světovou válkou. Dílo F.Roitha z let 1913 -1917 tak
ukázalo možnosti spojení historické a soudobé tvorby.Pro Pardubice tehdy Labe představovalo stále ještě nepřekonatelnou překážku a tvořilo jejich severní hranici.
Město bylo již od svého vzniku spojeno těsněji s Chrudimkou. Až regulace toku obou řek (1909 -1911) dávala
městu další možnosti územního rozvoje. Umožnila zrušit vodní příkopy okolo města. Po jejich zasypání a
rozvezení zbytků valů v následujících letech se dotvořila definitivní podoba nového tohoto náměstí.
Elektrárna v Pardubicích rok 1904 |
|
|
|
|
