tátní reformy osvícenského absolutismu Marie Terezie (1740 - 1780) a Josefa H. (1780 - 1790) se dotýkaly
nejedné stránky života obyvatel Pardubic. Několikerými reorganizacemi prošla městská samospráva. Měnil se
počet konšelů a při prosazování principu profesionalizace městského správního aparátu, vznikla posléze funkce
magistrátního
purkmistra (od r. 1790), který jako kvalifikovaný úředník stál v čele města.Tento systém vytrval až do
roku 1850, kdy se formovala obecní samospráva, jak ji v zásadě známe dodnes. V onom procesu kompetenčních
změn městské správy přišly Pardubice mj. o právo hrdelního soudu (naposledy uplatněno r.1761). Roku 1777 zaniklo
latinské gymnázium a místo něj byla zřízena jen tzv. hlavní škola. Roku 1786 byl dokonce zrušen minoritský klášter.
Prostory zámku, který stále více sloužil komerčním zájmům velkostatku, se upravovaly na byty pro vysloužilé
vojenské hodnostáře.
V souvislosti s rušením klášterů, k nimž přistoupil Josef II., si připomeňme, že pardubičtí radní koupili v r.
1787 v dražbě z majetku sedleckého kláštera obraz umučení sv. Bartoloměje od M.L. Willmanna z let 1692 až
1693, který dodnes zdobí hlavní oltář kostela sv.Bartoloměje.
Dům čp.50 U Jonáše rok 1922
Dům čp.50 U Jonáše rok 2006
souvislosti s rušením klášterů, k nimž přistoupil Josef II., si připomeňme, že pardubičtí radní koupili v r.
1787 v dražbě z majetku sedleckého kláštera obraz umučení sv. Bartoloměje od M.L. Willmanna z let 1692 až
1693, který dodnes zdobí hlavní oltář kostela v.Bartoloměje.
Po polovině 18. stol. se konšelé rozhodli zřídit nový a důstojný stánek pro svůj úřad.
Uprostřed severní
fronty náměstí koupili dům (čp.l), který přestavěli (r.1760) a jeho fasáda dostala před koncem století bohatou
reliéfní výzdobu. To již také docházelo k přestavbám průčelí městských domů. Z nich vyniká především dům
čp.50 U Jonáše, nazvaný podle reliéfu s biblickým výjevem Jonáše polykaného velrybou. V horní části ve štítu jsou
světci Petr a Florián. Reliéf vznikl po roce 1797 a je připisován Jakubu Teplému. Zajímavá je rovněž fasáda na
domě čp.3 se sv. Václavem z konce 18. stol. Většina štítů a úprav městských domů vznikla rovněž od konce 18. do
poloviny 19. století.
V té době se již uprostřed náměstí rozprostírala kolem sloupu se sochou P. Marie (z r. 1695) bohatá
balustráda, kterou r. 1777 dokončil Jakub Teplý. Zdobí ji galerie světců, zemské erby a městský znak.
Pardubice zůstávaly městem řemeslníků, obchodníků a zemědělců. Dění ve městě pak ovlivňovala silná
jezdecká posádka. V roce 1841 vznikla parforsní společnost, která pravidelně (až do r.1913) pořádala na podzim
hony, které se časem staly velmi populární.
