| |
|
 |
ERB PARDUBIC
|
 |
| |
 |
dy město získalo svůj znak se přesně neví, lze pouze usuzovat, že to bylo někdy před rokem 1340, na což poukazuje závěť Arnošta z Hostýně, ve které Pardubice již označuje jako město. Nutno dodat, že Pardubice byly vždy městem poddanským a na město královské povýšeny nebyly. Ve znaku Pardubic je stříbrná přední polovice koně se zlatou |
uzdouna červeném štítě. Kůň v heraldice = symbol síly, vytrvalosti, nebojácnosti, moudrosti. Bílý kůň = znamení vítězného míru. Štít je gotický (typické pro 13. a 14. století), trojhrotý, nahoře vodorovný, dole zahrocený, ze stran kónický. Samotný znak byl přejat od rodu Hronovců. Erb získal jistý Ješek z Pardubic, údajný prapředek Arnošta z Hostýně. Ten se roku 1158 účastnil tažení císaře Friedricha Barbarossy na Milán. Podle pověsti císařská vojska město dlouho marně dobývala, a tak se jedné noci Ješek ještě s několika dalšími českými pány rozhodl, že vniknou do města.
To se jim také podařilo, město vydrancovali, ale když už prchali s kořistí, spustily poplach a při průjezdu městskou branou přeťala železná konstrukce brány Ješkova koně přesně v polovic. Hrdinný Ješek nechtěl jemu milé zvíře nechat na pospas milánským, hodil si koně na plece a odtáhl ho do ležení. Za tuto odvahu byl Ješkovy dán symbol polovice koně do erbu na paměť tohoto statečného činu. Milán nalomený Ješkovou odvahou posléze brzy padl. Pověst o znaku města je zobrazena na západním průčelí Zelené brány (návrh M.Alše). " |
|
|
|
| |
 |
Pardubičtí zastupitelé schválili novou vyhlášku o symbolech města včetně upraveného městského znaku a praporu a zcela nového loga. Znak města ani prapor se z heraldického hlediska nijak nemění. Stará podoba městského znaku ale nevyhovovala pro tisky menších rozměrů a pro digitální zpracování, úprava byla potřebná i kvůli jejím určitým |
proporčním a anatomickým nedostatkům a drobným nesouladům s heraldickými pravidly. Z návrhů tří vyzvaných výtvarníků pětičlenná nezávislá komise, v níž byli zastoupeni i odborníci na heraldiku, vybrala jako nejlepší návrh akademického malíře Vladimíra Kopeckého.
Novinkou mezi symboly je městské logo. Jeho grafické zpracování odkazuje na silniční návěstní tabuli s nápisem PARDUBICE vysázeným z autorského písma Arnošt. Logo má několik barevných provedení, nejčastěji užívaná podoba je černobílá, druhým nejužívanějším typem je bílý název města na červeném poli. Zatímco znak bude používán v souvislosti s městem Pardubice a při slavnostních příležitostech, logo bude užíváno v souvislosti s úřadem – Magistrátem města Pardubic. Návrh loga byl letos oceněn v celostátní grafické soutěži. Barvami města zůstávají červená a bílá a dalšími symboly města jsou prapor, primátorský řetěz a městská znělka.Ve znaku města Pardubic je bílá nebo stříbrná přední půlka koně se zlatou (žlutou) uzdou na červeném štítu. Tvar štítu se volí podle umístění znaku, způsobu provedení a výtvarného pojetí. Nejčastěji užívané typy štítu viz obrázky dole
|
Kůň se z pohledu pozorovatele zobrazuje zásadně hlavou vlevo (heraldicky pravá strana). S hlavou na druhou stranu se může zobrazit jen výjimečně ve zvláštních případech. Např. je-li pardubický znak zobrazen vedle jiného znaku, na němž je nějaká přirozená figura (nějaké zvíře z profilu, lidská postava nebo část těla apod.) a došlo by k tomu, že by kůň |
byl k takové figuře zády. V tom případě heraldická pravidla dovolují, aby se výjimečně figury "dívaly" na sebe. Lépe je se tomu vyhnout. Figura koně by měla vyplňovat pokud možno co největší plochu štítu. Kůň má nohy pokrčené (ve skoku) nebo pravou nohu nataženou (v kroku). Jelikož město Hlinsko má stejný znak (pouze uzda je narozdíl od pardubického znaku modrá) a řadu desetiletí důsledně užívá ve svém znaku koně v kroku, doporučuje se, aby pardubický městský znak byl proveden s koněm ve skoku, pokud to není na závadu výtvarnému záměru nebo z jiných důvodů. Např. některé firmy mají jako součást ochranné známky městský znak Pardubic s koněm v kroku. O zobrazení podoby koně v kroku může rozhodovat i zvolený druh štítu vzhledem k jeho umístění aj.
Někdy se zobrazuje kůň s barevně odlišenými kopyty. V heraldice se tomu říká tzv. "zbroj" a podle vžitých pravidel by v případě pardubického znaku měla být kopyta zlatá. Nejčastěji se ovšem kůň ve znaku zobrazuje celý bílý (stříbrný), včetně kopyt.
V případě, že provedení městského znaku není v barvách, je možný dvojí způsob zpracování:
a) Na štítu bez jakéhokoliv šrafování, tónování apod. se zobrazí obrysy přední poloviny koně s uzdou.
b) Barvy se při černobílém zpracování znaku nahrazují v heraldice všeobecně platným a závazným způsobem: bílá (stříbrná) se nemění a zůstává bílá, žlutá (zlatá) se vyjadřuje tečkováním, červenou nahrazuje svislé šrafování.
Nesprávné je při černobílém zpracování znaku nahrazovat jeho barevnost černou, šedou nebo jinou barvou. Platí to i pro uzdu, pokud není v případě provedení znaku velmi malých rozměrů vyjádřena jen jednoduchou čarou.
V případě dvojbarevného zpracování znaku, kdy je např. bílý kůň a červený štít, je třeba zlatou uzdu vyjádřit tečkováním. Může nastat při dvojbarevném zpracování případ, kdy bílý kůň bude mít zlatou (žlutou) uzdu: tehdy se červený štít vyjádří svislým šrafováním. Takovýto případ je ovšem neobvyklý a jen výjimečný.
|
|
Starý znak Pardubic |
Nový znak Pardubic |
|
|
|
|
| |
|
