| |
|
| |
 |
POČÁTKY OSÍDLENÍ |
 |
 |
raném středověku se na několika místech dnešních Pardubic a v jejich nejbližším sousedství
objevovaly osady od 9. stol. Na pravém břehu Labe bylo zjištěno sídliště ve východní části Rosic n.L. (v
místech zvaných "Na Krétě"). Asi 3 kilometry severně odtud je doloženo sídliště ze stejné doby na katastru
Semtína (v prostoru tzv. "Kolonie"). |
Z konce 9. stol. pochází soubor zlomků keramiky z Pardubic Cihelny. Poněkud mladšímu časovému horizontu snad můžeme připsat také osídlení na katastru Svítkova, nejspíše z areálu továrny Paramo a.s., soudě ale jen podle starších a bohužel nepřesně popsaných nálezů zlomků keramiky. Z konce 9. až počátku 10. stol. jsou známy stopy po sídlišti asi 4 km jižně odtud, u potoka Jesenčanky, na rozhraní katastrů obcí Dražkovic, Starých Jesenčan a Blata. Složitý sídlištní vývoj probíhal v 11. a 12. stol. v prostoru již zmíněné Mikulovické planiny (Drážkovice, Ostřešany, Nemošice a u Starých Jesenčan), podobně na pravém břehu Labe v Rosicích n.L. Osídlení území kolem Pardubic se začíná stabilizovat zhruba od 12. stol. a souvisí s procesem vrcholící kolonizace.
 |
ro počátky osídlení vlastních Pardubic máme spolehlivé archeologické doklady od počátku 13. stol.
(možná z konce 12. stol.) a sice z dnešních Pardubiček, nedaleko kostela sv. Jiljí. V dochovaných písemných
pramenech je kostel sv. Jiljí poprvé doložen k roku 1295.
Asi tisíc metrů vzdušnou čarou severovýchodně od kostela sv.Jiljí se v Pardubičkách, v ulici "K trati", |
Nalezly sídlištní objekty s keramikou ze druhé poloviny 13. století. Osídlení v této poloze později zaniklo.
Nevíme, zda šlo o později zaniklou součást původního katastru Pardubic nebo o amostatnou a poté zaniklou
osadu neznámého jména.
Z archeologických nálezů s jistotou víme, že již na konci 13. stol. stálo v místech nynějšího zámku
panské sídlo. Nedaleko odtud, u soutoku Labe s chrudimkou, poblíž dnešního zdymadla na Labi, se
nejpozději na začátku 14. stol. nacházel pod kontrolou panského sídla brod přes Labe s právem
vrchnosti vybírat zde clo za plavení dříví. Celému poměrně rozlehlému území mezi dnešním zámkem
(respektive soutokem Labe a Chrudimky) až k dnešním Pardubičkám se ještě na konci 13. stol. a až do
třetiny 14. století říkalo Pardubice. Toto území původně tvořilo jeden velký katastr s rozptýleným osídlením.
 |
ěkdy před rokem 1295 byl v Pardubicích založen klášter cyriaků s kostelem sv. Bartoloměje. Časová
hranice vzniku kláštera je dána rokem 1256, kdy cyriaky přivedl do Čech (do Prahy) král Přemysl Otakar
II. a rokem 1295, kdy je pardubický klášter zmiňován již jako existující spolu s ostatními kláštery cyriaků v
listině papeže Bonifáce Vin.,vydané na ochranu |
tohoto křižovnického řádu. Listina z roku 1295 je také první
dochovanou písemnou zprávou o Pardubicích. Klášter tehdy spravoval též kostel sv. Jiljí {dnes v
Pardubičkách) a kostel sv. Václava na Chlumku (zřejmě kostel v Mikulovicích). Klášter stál pravděpodobně
někde poblíž dnešního kostela sv. Bartoloměje, postaveného v dnešní poloze na začátku 16. stol.
Zakladatele kláštera neznáme, byl jím tehdejší majitel Pardubic neznámého jména, který měl zřejmě blízko ke
královskému dvoru.
 |
méno prvního vlastníka Pardubic se v písemných pramenech dochovalo až ze začátku 14. století. Byl jím
Půta z Dubé, syn Hynka z Dubé, jednoho z nejvlivnějších velmožů na dvoře krále Václava II. a Václava III.,
který se angažoval ve východních Čechách již za bojů českého panstva s vojsky Oty Braniborského(1278 -
1283). |
Páni z Dubé, jedna větev vlivného rodu Ronovců, měli ve znaku dvě černé zkřížené ostrve na zlatém
štítu. Půta z Dubé patřil po smrti svého otce rovněž k vlivným šlechticům a angažoval se v bojích o český trůn
po vymření Přemyslovců a na počátku vlády Jana Lucemburského. Někdy mezi rokem 1321 až 1332,
nejspíše kolem roku 1325, vyměnili synové Půty z Dubé Pardubice za hrad Vizmburk v severovýchodníchČechách s rytířem Arnoštem z Hostýně. Jím do Pardubic přichází šlechtická rodina, která ovlivnila zásadně
další vývoj Pardubic.
Arciděkanský kostel sv. Bartoloměje dal postavit počátkem 16. století Vilém z Pernštejna. Novostavba pozdně gotického kostela měla sloužit jako chrám pro klášter řádu minoritů, který Vilém z Pernštejna před rokem 1514 v Pardubicích založil a jako pohřebiště pro českou větev rodu pánů z Pernštejna. |
|
|
|
|
